Bolesti zad způsobené stylem života

Opomeňme nyní bolesti zad vzniklé následkem úrazu nebo vlivem jiného onemocnění. To, co především způsobuje úporné a dost často nesnesitelné bolesti v jakékoliv oblasti zad, je náš způsob života. Nedostatek vhodného pohybu, sedavé zaměstnání, chybné držení těla a dlouhodobá nepřiměřená zátěž.

Jde o akutní, nebo chronickou bolest?

Obecně lze dělit bolesti na akutní a chronické. Jak asi tušíte, akutní bolest zad se objevuje náhle, často právě po nošení břemen nebo po nekoordinovaném pohybu. Ačkoliv její trvání nemusí být dlouhé, intenzita je obrovská. Chronická bolest zad je taková, která se pravidelně opakuje. Trápí nás dlouhodobě, běžně dostupné léky nebývají nejúčinnější a bývá následkem degenerativního onemocnění páteře. V obou případech je víc než vhodné navštívit lékaře. Jedině ten s jistotou určí, o jaký typ bolesti se jedná.

Zkuste bolestem předejít

Vyhnout se bolesti zad není až tak úplně možné. Občas naše tělo zkrátka musíme vystavit zátěži, která s sebou nese riziko akutní bolesti. Nicméně existuje osvědčená prevence, díky níž můžete bolest eliminovat.

Správné držení těla představuje základ. Docílíte jej díky pravidelnému posilování středu těla. Je ale důležité cvičit celé tělo. Sedavé zaměstnání a následný odpočinek doma u televize zní sice lákavě, nicméně vaše záda vám nepoděkují.

To, co můžete ovlivnit, je i vaše tělesná hmotnost. Logicky je pro vaši páteř lepší, nemáte-li nadváhu. O to menší zátěž vaše záda nesou.

A konečně i kvalitní spánek na optimální matraci a roštu přispívá k zádům bez bolesti. Jestli musíte spát třeba na gauči, dopřejte si alespoň přistýlku.

Vznik bolesti kloubů jde ruku v ruce s vaším věkem

Bolest kloubů je oproti bolesti zad více spjata s věkem každého z nás, i když ne vždy. I zde se setkáváme s akutní bolestí při nadměrné zátěži. Častěji jde však o postupně progredující onemocnění. Odborníci se shodují v tom, že asi do třiceti let věku jsou naše klouby relativně v pořádku, ale po překročení magické hranice často dochází k jejich degeneraci. Nejvíce jsou postiženy kolena, kyčle a kotníky. Vysvětlení je snadné. S věkem přicházíme o výplň kloubní chrupavky, o její elasticitu v důsledku opotřebení. Artróza drobných i pohybových kloubů se pozná ranní ztuhlostí, bolestí nejprve námahovou, posléze i klidovou. Postupně dochází k omezení hybnosti.

S bolavými klouby sportujte nadmíru opatrně

I v případě bolesti kloubů je dobré vést aktivní životní styl. Nicméně je třeba věnovat se takovému sportu, který vám neuškodí. Ideální se jeví třeba plavání. Dodržování životosprávy a optimální tělesné váhy by mělo být samozřejmostí. Vhodná je konzumace potravinových doplňků. Vaše klouby chtějí teplo, nevystavujte je proto chladnému počasí. Často promazávejte například gely s protirevmatickými účinky.