Okrasné zahrady se neustále mění, a to už od svého vzniku. V každém období pro ně totiž byly typické jiné prvky a rozmístění. Jak konkrétně vypadaly zahrady v období středověku a renesance?
Středověké zahrady
U středověkých zahrad byla znát určitá provázanost na předchozí období. V nejrůznějších koutech Evropy byly rozdílné, i přesto je však spojovaly určité podobnosti. Středověké zahrady nejčastěji sloužily k reprezentaci, výukovým účelům a také k pěstování různých plodin. Mnohdy se však používaly i k nejrůznějším volnočasovým aktivitám.
Již na první pohled byly středověké zahrady poměrně malé, jednoduché a obehnané zdí. Uvnitř jim vévodila přísná symetrie a co se rostlin týče, přistupovalo se nejčastěji k léčivým druhům a květinovým darům. Na okolních zdech byly mnohdy k vidění zjednodušené motivy nebo malby krajiny.
TIP: Pořiďte si okrasný strom do zahrady a vytvořte si oázu klidu v blízkosti vašeho domu.
Renesanční zahrady
Podobně jako ve středověku, i v renesanci byly zahrady velmi souměrné. Dá se říct, že jejich forma byla vůbec poprvé představena v Itálii a následně ovlivnila další budoucnost zahradnické architektury.
Patrně nejvýznamnějším pojmem se zde staly takzvané italské terasovité zahrady, které byly inspirovány římskými a neapolskými zahradami a spojoval se zde jejich styl. Hlavním poznávacím znamením těchto zahrad byl zejména svažitý terén, přičemž na nejvyšším místě se obvykle nacházela budova. Panovníci renesanční zahrady často používali k pěstování rostlin nebo jako zoologickou sbírku exotických živočichů.
Z hlediska prvků se v renesančních zahradách nejčastěji objevují architektonické cesty, zídky a ploty. Na obvodě zahrady se nacházely rybníky, stromovky či ptáčince a na křížení jednotlivých cest bývaly k vidění fontány či vodní nádrže.
Více informací ze světa okrasných stromů najdete na www.okrasne-stromy.cz.
