Ne vždy je potřeba k intimitě sex. Existuje mnoho jiných praktik, při kterých se člověk uvolní, příjemně naladí, užije si doteky i vzrušení. Jednou z takových praktik je i starověká forma japonského uměleckého provazového bondage. Důvěra, intenzivní kontakt, bolest i zábavná hra – to vše a mnohem více se za termínem Shibari skrývá.
Co Shibari vlastně přesně je?
Jedná se o BDSM praktiku, která má své kořeny v bojovém uměni Hojojutsu, při kterém se zajatci poutali nejrůznějšími úvazy. Podle jednotlivých druhů vázání se dala charakterizovat závažnost zločinu i následující trest. V současnosti se však Shibari vyvinulo ve složité a ve výsledku nádherné umění a jde v něm zejména o vyzdvihnutí krásy ženského těla a zdůraznění jejích předností. Oběť je v roli modelky a na jejím těle potom vznikají ornamenty tvořené provazy. Existuje mnoho druhů úvazů, může se vázat v jakékoliv poloze – když oběť stojí, leží, klečí či sedí. Také se může vázat na zemi, na židli, přivázat k nějakému předmětu nebo je populární zavěšení nad zem.
Hra o moc
Důvody, proč praktikovat Shibari, jsou čistě subjektivní. Záleží na každém jednotlivci, čím ho svazování naplňuje a taky jaký je mezi vázajícím a svazovaným vztah. Někomu jde o citové propojení se svým protějškem a prohloubení důvěry a intimity, protože mu dáváte k dispozici svoje tělo a možnost vám ublížit. Shibari může také sloužit k předehře nebo ke hrátkám v ložnici. Někdo jej zase praktikuje z čistě estetického a uměleckého hlediska.
Ať už je však Shibari provozováno z jakéhokoliv důvodu, zásadou zůstává hra o moc a postavení. Svazující je pokaždé dominantní a může mít jemné sadistické sklony. Jde mu především o ovládání a moc nad tím, koho svazuje. Svazovaný je naopak submisivní. Za tímto termínem se může skrývat potěšení z bolesti či potřeba někoho poslouchat a podřizovat se. Jednotlivé úvazy mají totiž i bolet – některé z nich mohou dusit, škrtit, výrazně omezit v jakémkoliv pohybu nebo se zařezávat.
Úskalí a osobní preference
Každá hra má svá pravidla a nejinak je tomu u Shibari. Svazovaný musí mít jasně určenou hranici, za kterou ten kdo svazuje, nepůjde. Většinu věcí si musí vyjasnit dopředu (síla úvazu, pozice …), avšak pokud by svazující dělal něco, co svazovanému již nepůsobí rozkoš nebo je mu vyloženě nepříjemné, musí mít nastavenou stopku. Je to svým způsobem i adrenalin, protože se člověk odevzdá do rukou někoho jiného. Ne každému však může taková erotika vyhovovat, existují i praktiky pro klidnější povahy. Velmi populární jsou například různé erotické masáže, ať už tantrická masáž, nuru masáž či masáž joni nebo lyngamu. Mezi klidnější „praktiky“ se může také počítat návštěva erotických podniků, jako např. swingers salony, kde se můžete avšak nemusíte zapojit.
