full screen background image

Jak předcházet dětským úrazům?

Léto je obdobím nespoutané dětské zábavy v náruči okouzlující přírody. Je ale také časem úrazů a dobou, které se lékaři na pohotovostech nejvíce obávají. A přitom by často stačilo tak málo.

Úlohou rodiče potažmo každého dospělého je chránit dítě před rizikem zranění, a to kdykoliv a kdekoliv. Ať už jde o děti na zahradě, na dětském hřišti nebo třeba v domácnosti. Prevence by měla být nedílnou součástí péče o děti, a to po všech stránkách. Existuje totiž prevence aktivní a pasivní a jedna pro druhou je často pomíjena.

 

Aktivní prevence používá zákazy minimálně

Děti často neumí správně odhadnout situaci. Přeceňují své síly a odmítají dobře mířené rady. Spojí-li se tyto faktory dohromady, často je výsledkem úraz. Aktivní prevence spočívá v bezpečném odhalování svých vlastních hranic pod dozorem zodpovědné osoby.

Je třeba učit dítě rozlišovat nebezpečné situace, místa nebo předměty a naučit ho s nimi zacházet. Jedovaté rostliny nebo třeba nůž nelze před zvídavýma dětskýma ručkama schovávat věčně. Mnohem lepší tedy bude, když se s nimi malý človíček seznámí včas pod bedlivým dozorem rodičů než potají někde v koutě. Už dvouleté dítě dokáže nakrájet ostrým nožem vařenou mrkev, aniž by si ublížilo. O tom, že kamna pálí, se naprostá většina našich nejmenších také musela přesvědčit na vlastní kůži. Navíc děti rády pomáhají, takže bychom jim v tom rozhodně neměli bránit. Naopak, klíčovým bodem aktivní prevence je maximální zapojení dětí do činností dospělých, zejména na zahradě nebo kolem domu. Tady se nemusí bát, že se bude maminka zlobit kvůli špinavému tričku nebo limonádě rozlité na podlaze, a to jim dává větší pocit jistoty a chuti do všemožných aktivit.

Tímto postupem zároveň vytváříme užitečné návyky do budoucna. Tím, že dítě zapojujeme do běžných činností, mu zároveň ukazujeme, že veškerý čas není možné trávit pouze hrou (i když vše zpočátku jako hra vypadá), a že každý člen domácnosti by měl v rámci svých možností pomáhat. A přidává se i pocit zodpovědnosti, dobře odvedené práce a radosti nad jejím výsledkem. Vždyť vlastnoručně vypěstovaná mrkev nebo ředkvičky chutná mnohem lépe než ta z obchodu!

Začněte s jednoduchými činnostmi – třeba sbíráním listí nebo okopáváním cestiček mezi záhonky a postupně se propracujte ke složitějším aktivitám. Snažte se, aby děti porozuměly tomu, co, jak a proč dělají, a ne jen slepě opakovaly vaše pohyby.

Při aktivní prevenci se rovněž vyplácí šetřit zákazy. Slovo NE jako takové děti do tří let sice samostatně pochopí, ale jakmile je součástí jiného známého slova (nechoď tam, neber to, neběhej), často jej spíše vypustí a udělají pravý opak. Malým dětem říkejte spíše to, co dělat mají. Rychleji se zorientují. A stále dokola vysvětlujte, co by se mohlo stát, kdyby byl zákaz porušen. Vše samozřejmě úměrně věku a schopnostem dítěte.

Pasivní prevence pracuje s prostředím v okolí dítěte

Děti si ale často i přes všechnu naši snahu dělají jednoduše to, co chtějí. Na nás je, abychom jim k tomu vytvořili bezpečné prostředí, vybavili je ochrannými pomůckami a i jinak se snažili naklonit váhy štěstí v jejich prospěch. Malý cyklista by proto měl být vybaven dětskou přilbou a pomocníkům na zahradě by zase neměly chybět dětské montérky, které je ochrání před odřenými

koleny a dalšími úrazy. Díky silnější látce jsou montérky mnohem odolnější a vy tak nebudete muset po každém výletu na zahradu zašívat roztrhané tepláky nebo dokonce obstarávat nové. Stejně tak můžete ocenit pracovní rukavice v menších velikostech, ochranné brýle nebo jiné pomůcky, které zajistí bezpečnost malého pracovníka.

Aktivní i pasivní prevenci je třeba vzájemně kombinovat. Jen tak je možné zajistit dítěti bezpečné prostředí, ve kterém se může naplno věnovat svým aktivitám, aniž byste se museli bát o jeho zdraví. a pohodu.




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


+ dva = pět