Sociální sítě ještě nikdy nebyly populárnější. Aktivní je na nich více než polovina světové populace, Facebook, Instagram, ale i Twitter nebo TikTok tvoří značnou část života většiny teenagerů. A právě oni patří na sítích k nejohroženějším. Sociální sítě totiž, i přes velké množství svých benefitů, mají také stinnou stránku. Takovou, jež u dospívajících mladistvých může způsobovat pocity méněcennosti, snižování sebedůvěry a ve vážnějších případech i úzkosti a deprese vyvolané nereálnými standardy, které sociální sítě nastavují.
I přesto, že sociální sítě mají své nezpochybnitelné pozitivní dopady, dokáží také škodit. Jejich velkou nevýhodou je odvádění pozornosti uživatelů od reality a zkreslování pohledu na svět. Umožňují „žít“ online v sociálních bublinách. Díky složitým algoritmům jsou schopné nabízet taková témata, stránky a příspěvky, které na základě předchozích aktivit vyhodnotí jako atraktivní pro každého jednotlivce na míru. To má za následek prodlužující se dobu strávenou na těchto komunikačních platformách. A také zkreslenou představu o „dokonalém světě“. Studie provedená Centrem pro výzkum médií, technologií a zdraví při Pittsburské univerzitě prokázala, že čím více času tráví mladí lidé na těchto platformách, tím pravděpodobnější je riziko zvýšeného stresu, deprese a nespokojenosti se sebou samými.
Podle množství studií jsou nejčastěji negativně ovlivňováni právě teenageři. Hlavním problémem je, že si ne vždy uvědomují moc sociálních sítí a mají problém s rozpoznáním toho, co je skutečné, co je zkreslené a co s realitou už nemá nic společného. Uživatelé sociálních sítí kolem sebe vytváří sdílením svých příspěvků iluzi o tom, že jejich život je bezchybný. Ukazují světu jen to, co chtějí, aby viděl. Všechny filtry, zkrášlovací aplikace a retuše vytváří nedosažitelné standardy krásy, které se mladé dívky i chlapci po celém světě snaží následovat. Když neuspějí, podráží to jejich důvěru v sebe samotné. Nekonečné srovnávání s životy ostatních teenagerů po celém světě může vést k závažným problémům, mezi které se řadí třeba pocit méněcennosti, v krajních případech až deprese, úzkosti a poruchy příjmu potravy.
Stejně jako téměř všemu, i těmto stavům se dá předejít. Mladí lidé si musí být vědomi nástrah, které používání sociálních sítí může přinášet. Edukace nejmladších generací je obzvlášť důležitá, protože sociální sítě jsou součástí jejich života téměř od narození. Pro jejich bezpečí a mentální zdraví je nutné seznámit je s dopady, které přílišné vystavování se vlivu sítí může mít. V tento moment je důležité, aby ruku k dílu přiložili rodiče. „Generace rodičů dnešních dětí si často virtuální svět, v němž jejich ratolesti žijí, neumí představit, protože se s vlivem sociálních sítí při svém vyrůstání nesetkali. Proto pro ně někdy může být opravdu těžké mluvit s dětmi o jejich dopadech, určitě by to však neměli zanedbávat. Komunikace je opravdu klíčová. Pomoct nejistým rodičům mohou některé projekty, které se na mezigenerační komunikaci zaměřují, a prostřednictvím kterých lze budovat spokojenost s vlastním tělem a zdravou sebedůvěru. Jedna z takových příruček je Průvodce sebedůvěrou Dove, která pomáhá rodičům a mladým lidem se sebepřijetím a zdravým vnímáním vlastního těla,“ vysvětluje psycholožka a garantka Projektu sebedůvěry Dove, Šárka Kučerová.
Jedinečný Projekt sebedůvěry Dove má už několikaletou tradici nejen v Čechách, ale i ve světě. Jedná se o globální projekt, který jde v ruku v ruce s filozofií značky Dove, tedy dlouhodobě posilovat zdravou sebedůvěru. Aktivně pomáhá v rámci workshopů také na českých školách. Letos se navíc rozrostl i o sérii edukačních videí, která radí rodičům, jak vychovávat zdravě sebevědomé dítě.
