Krátkozrakost už není vzácností, která by se týkala jen několika žáků ve třídě. Dnes s ní má zkušenost zhruba třetina dětí a dospívajících a jejich počet stále roste. Aktuální studie dokonce předpokládají, že bude do roku 2050 krátkozrakých téměř 40 % mladých lidí po celém světě. Globálně by se jednalo o 740 milionů dětí a teenagerů. Hodiny strávené u obrazovek k tomu nepochybně přispívají, ale nejsou jediným viníkem. Jak se proti riziku krátkozrakosti bránit, kde je situace nejvážnější a jak na to reagují oftalmologové?
Proč dětské oči ztrácejí ostrost? Nestojí za tím jen mobily
Krátkozrakost, která vzniká prodloužením oční bulvy, patří mezi nejrychleji se šířící oční vady u dětí i dospělých. Často se jí přisuzuje hlavně nadměrné používání mobilů, ve skutečnosti za tím ale stojí širší souvislost. „Zvýšený výskyt krátkozrakosti souvisí s tím, že oči příliš dlouho zaostřují na blízké objekty. Stačí už zhruba půlhodina soustředěného pohledu na předmět vzdálený kolem třiceti centimetrů. Z hlediska rozvoje této vady přitom není rozdíl, zda dítě čte knihu, nebo sleduje mobil,“ vysvětluje MUDr. František Fornůsek.
40 minut venku jako lék na dětskou krátkozrakost
Na první pohled může znít tato rada jednoduše, ale v každodenním shonu na ni mnoho rodičů zapomíná. „Prevenci krátkozrakosti pomáhá především regulace času, který dítě tráví zaostřováním na blízké předměty, a také vyvážení tohoto času jinou vhodnou činností. Jako velmi prospěšný se ukazuje pobyt venku, kdy můžeme koukat do dálky – to je pro naše oči, a zejména oční svaly, skutečně relaxující,“ říká lékař Fornůsek. Podle studií přitom už 40 minut venku denně výrazně snižuje riziko vzniku krátkozrakosti v dětském věku.
Dospívající, kteří kvůli škole tráví dlouhé hodiny u počítače, často opomíjejí pravidelné přestávky od pohledu nablízko. V důsledku toho se mohou objevit příznaky syndromu suchého oka – jako je pálení, řezání nebo pocit písku v očích – na to pak mohou pomoci zvlhčující oční kapky. „U očních kapek je důležité, aby obsahovaly látku, která na sebe váže molekuly vody a udržuje tak tkáň dobře hydratovanou. Může jít o různé viskoelastické polymery nebo o často využívanou kyselinu hyaluronovou,“ doplňuje Fornůsek.
Příkladem mohou být kapky HYLO FRESH s kyselinou hyaluronovou, které pomáhají udržovat přirozený slzný film a zmírnit únavu očí. Jsou vhodné i pro nositele kontaktních čoček a díky systému COMOD, jenž zabraňuje zpětnému pronikání vzduchu do lahvičky, neobsahují konzervační látky, které mohou být pro citlivé oči dráždivé.
Proč jsou pravidelné kontroly naprosto klíčové
Pravidelné sledování zraku v dětském věku není jen formalita, ale zásadní krok k prevenci celoživotních problémů s viděním. „Zraková dráha – tedy spojení mezi okem a mozkem – se vyvíjí prvních 7-9 let života. Pouze v tomto období hrozí vznik tzv. tupozrakosti, která může vzniknout, pokud má dítě například výrazně odlišné dioptrie na každém oku nebo šilhá. V takovém případě se mozek nenaučí s postiženým okem správně spolupracovat a tento stav už zůstane trvalý – ani pozdější operace, laser či brýle ho nedokážou napravit,“ zdůrazňuje pan doktor Fornůsek. Právě proto je důležité oční preventivní vyšetření nepodceňovat.
Jak krátkozrakost řešit, když se u dítěte objeví
Nejčastějším řešením jsou brýle, u starších dětí pak i čočky. Správně zvolená korekce přitom není jen otázkou pohodlí, ale i prevencí dalšího zhoršování zraku. „Existují speciální brýlové čočky, které kromě dioptrické korekce dokážou zpomalovat progresi myopie. Ve středu skla umožňují ostré vidění, zatímco v periferii mají speciální uspořádání ve tvaru včelího úlu. To vytváří mírné rozostření obrazu na sítnici a dává oku signál, že paprsek dopadá za sítnici a nemělo by dále růst. Dítě tento efekt nevnímá, ale pro oko je zásadní,“ popisuje MUDr. Janeková FEBO, vedoucí lékařka centra kataraktové a refrakční chirurgie Očního centra Praha. Tento přístup tak může nejen zpomalit nárůst dioptrií, ale i snížit riziko pozdějších komplikací spojených s vysokou krátkozrakostí.
Kde na světě a v jakých skupinách roste krátkozrakost mladých nejrychleji?
Místo s největším výskytem krátkozrakosti představuje jihovýchodní Asie, kde touto oční vadou trpí zhruba 35 % populace. Při srovnání míry výskytu mezi městy a venkovem bylo zjištěno, že jsou krátkozrakostí nejvíc postiženi obyvatelé velkoměst (okolo 29 %), kde děti tráví většinu času uvnitř budov a méně na denním světle. Častěji se také objevuje u žen (téměř 34 %) a z věkových skupin nejvíce u dospívajících. Výskyt krátkozrakosti není všude stejný, a přestože Evropa nepatří mezi nejpostiženější oblasti, problém se jí rozhodně nevyhýbá. I v Evropě případy této oční vady každým rokem přibývají, a to především u obyvatel města a u dětí trávících nedostatečné množství času venku.
ZDROJE: HYLO, British medical journal, Oční centrum Praha, National Library of Medicine
