Mediace se v poslední době těší čím dál větší oblibě. Stále častěji k ní přitom přistupují i soudy. Co to vlastně znamená, když vám soud mediaci nařídí a jak v takovém případě postupovat?
Výběr mediátora
Když to soud uzná za vhodné, může účastníkům nařídit takzvané první setkání se zapsaným mediátorem. Zároveň může strany sporu vyzvat k tomu, aby si mediátora vybraly ze seznamu mediátorů.
V praxi je ovšem třeba počítat s tím, že ve většině případů se strany sporu na tomto jméně neshodnou. Velmi často se stává, že jedna strana nějaké jméno navrhne a ta druhá jej automaticky vyloučí. Přece jenom mezi nimi probíhá určitý spor, který jejich myšlení v nějakém směru ovlivňuje.
Jestliže se tedy klienti na mediátorovi shodnout nedokáží, vybere jim jej soud.
Usnesení o výběru mediátora
Pokud je mediátor vybraný, doručí následně soud stranám sporu, jejich advokátům a mediátorovi usnesení o tom, že byl tento mediátor zvolen.
Toto usnesení o výběru mediátora by přitom mělo obsahovat několik informací. Jedná se zejména o označení stran sporu, jméno vybraného mediátora a sdělení, aby mediátora strany sporu kontaktovaly v soudem stanovené lhůtě.
Kontakt je možný e-mailem i telefonicky
V tomto okamžiku přichází na řadu kontakt. Strany sporu mohou mediátora kontaktovat e-mailem i telefonicky. Zároveň by mělo dojít k domluvě ohledně termínu jejich společného setkání.
Pokud strany konfliktu tuto povinnost nesplní, může (ale nemusí) je mediátor kontaktovat sám.
Co (ne)může soud nařídit
Závěrem je třeba dodat jednu důležitou věc. A to že soud může stranám nařídit pouze takzvané první setkání se zapsaným mediátorem, nikoliv mediaci.
Pokud se přitom strany na nařízené setkání nedostaví, může jim soud zčásti nebo zcela nepřiznat náhradu nákladů řízení.
Platí, že toto první setkání s mediátorem je spíše takovou informativní schůzkou. Klienti se poté mohou sami rozhodnout, zda chtějí mediaci podstoupit (a případně si i vybrat jiného mediátora).
Více informací ze světa mediace najdete na www.institutpromediaci.cz.
