Zdravé bydlení

0

Člověk tráví podstatnou část svého života uvnitř budov. Kvalita prostředí v těchto budovách tak má rozhodující vliv na jeho zdravotní stav a psychickou pohodu. Mezi důležité parametry zdravého domova patří čerstvý vzduch bez vysokých koncentrací škodlivin, prachu a nepříjemných pachů, přiměřená teplota uvnitř domácnosti a v neposlední řadě pak přirozené denní světlo. Významný vliv na kvalitu prostředí v domácnosti má také zateplení. Češi si v posledních několika letech uvědomují, že zateplení představuje ideální řešení, jak ušetřit finance a zároveň vhodně investovat do své nemovitosti a zajistit si tak kvalitní bydlení.

Zateplení však nepředstavuje konečnou fázi. Je potřeba, aby obyvatelé nemovitosti dodržovali i další doporučení a pravidla zdravého bydlení. Důležitou roli hraje přísun čerstvého vzduchu do vnitřních prostor nemovitosti. Ačkoli stát stanovuje zákonem požadavky na větrání zejména pro pracovní prostředí, školské a veřejné budovy, pro samotné byty a domy takové požadavky chybí. I přesto existují obecná pravidla a doporučení, jejichž dodržování nám může zkvalitnit vnitřní prostředí bytů a domů a ochránit naše zdraví. „Většina z faktorů vnitřního prostředí je ovlivněna větráním. A tady nastává v současné době problém, kdy těsná okna, umožňující snížit potřebnou energii na vytápění, již nemohou zajistit dostatečné větrání a jestliže větrání není řešeno jiným způsobem, například rekuperací, je důsledkem zhoršená kvalita prostředí,“ varuje před nedostatečným větráním Ing. Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu Praha.

Faktory ovlivňující kvalitu bydlení

Teplota vzduchu

Teplotu v domácnosti vnímá každý jinak. Na pocitu, zda nám je teplo, či zima, se podílí řada faktorů, ať už to jsou fyzické dispozice, psychické naladění, sportovní aktivita, či to, co máme právě na sobě, nebo co jíme a pijeme. „Na základě zkušeností uvádíme, že teplota v obytných místnostech bytových domů by se měla v zimě pohybovat v rozmezí 22 ±2 °C, v létě by neměla přesáhnout 26 °C, přičemž povrchové teploty vnitřních ploch v interiéru by se neměly od výsledné teploty v místnosti lišit o více než 2 °C,“ říká Zuzana Mathauserová.  V létě je zpravidla nutné snižovat tepelné zisky v místnostech vlivem sluneční radiace. Toto se realizuje především vhodnou orientací osvětlovacích otvorů, jejich stíněním, případně efektivněji zateplením budovy. Zateplení nejen, že minimalizuje únik tepla v zimním období, ale v letních měsících nám šetří energie za klimatizaci, neboť pěnový polystyren nepropouští tepelné záření na obvodové zdivo a snižuje tím ohřívání vzduchu v místnosti od stěn.

Vlhkost vzduchu

Vlhkost v bytě má vliv nejen na náš zdravotní stav, ale značně ovlivňuje také stavbu jako takovou. „Optimální hodnoty pro lidský organismus se pohybují kolem 40 % (30 – 50 %). Vyšší vlhkost škodí spíše budovám, než člověku a je jednou z podmínek růstu plísní a mikroorganismů. Nižší vlhkost, pod 20 %, může působit na lidský organismus negativně. Při této vlhkosti se vytváří pro člověka značně nefyziologické prostředí, dochází k vysychání sliznic a ztrátě jejich obranyschopnosti. Je tak otevřena cesta k onemocnění horních i dolních cest dýchacích,“ upozorňuje Zuzana Mathauserová. Optimální hadinu vlhkosti je možné dosáhnout intenzivním větráním, kdy např. po noci je vzduch vlhký, neboť při dýchání vydechujeme vlhký vzduch a vlhkost se tak během noci nahromadí, nebo naopak přes den díky vytápění je hladina vlhkosti nízká. V případě extrémně vysoké či nízké vlhkosti je potřeba si pomoci dodatečnými zařízeními, jako jsou zvlhčovače vzduchu, resp. odvlhčovače, které vysokou vlhkost absorbují.

Nadměrná vlhkost vzduchu se vsakuje do omítek či tapet a zdi se tak stávají živnou půdou pro růst plísní a mikroorganismů, které způsobují závažné zdravotní komplikace, jako je zánět průdušek, zánět vedlejších nosních dutin a další respirační onemocnění. Pokud se už plíseň objeví, je potřeba ji okamžitě zlikvidovat, nejlépe chemickými prostředky obsahující biocidy, což jsou pesticidy určené k likvidaci hub. Ihned by měla následovat prevence, tedy zjištění důvodu vzniku plísně (vysoká vlhkost v bytě, praskliny ve zdech či zatékání do střechy) a jeho odstranění.

Vysoká vlhkost vzduchu a zdiva zhoršuje také tepelně technické vlastnosti staveb a může způsobit i poškození stavebních konstrukcí a materiálů.

Organické těkavé sloučeniny

Udržovat teplotu kolem 22 °C by lidé měli také z důvodu ochrany před výpary z organických těkavých sloučenin. Ty se při vyšších teplotách postupně uvolňují. „V běžné domácnosti se jich vyskytuje kolem 50 a u řady z nich byly prokázány negativní zdravotní účinky. Dlouhodobé působení nižších koncentrací může vyvolat jemné neurologické změny, akutní působení se může projevit jako otrava, některé z látek této skupiny mají karcinogenní účinek,“ varuje Zuzana Mathauserová. Přitom se jedná o látky, které si domů nosíme sami, ať už jsou to deodoranty, kosmetické přípravky, čistící prostředky nebo osvěžovače vzduchu. Všechny mohou při vyšších teplotách negativně ovlivňovat naše zdraví. Důležité je tedy udržovat ideální teplotu a v pravidelných intervalech větrat, aby se případné výpary odstranily.

Proudění vzduchu

Pokud potřebujeme rychle a intenzivně vyvětrat, je ideální otevřít všechna okna a na krátkou dobu vytvořit tzv. průvan. Jeho dlouhodobé působení však může mít vliv na naše zdraví a psychickou pohodu. „Rychle proudící vzduch může kromě pocitu nepohody způsobit i zdravotní potíže, především v létě, kdy se člověk intenzivněji potí. Proudícím vzduchem dochází k tzv. adiabatickému odpařování potu. Teplo potřebné k odpařování je odebíráno z pokožky a ta je tím ochlazována. Typickým příkladem je, pustíme-li si v létě na sebe stolní ventilátor. Chvíli je to příjemné, postupně se ale ochlazení stává nepříjemným a může tak dojít i k silnému prochlazení ofukované části těla – a objeví se v parném létě rýma,“ popisuje Zuzana Mathauserová.

Prašnost

Prach je všudypřítomný a jediným způsobem, jak se ho zbavit, je pravidelný úklid. „Problémy mohou působit menší částice, které jsou všude kolem nás, a člověk je vdechuje. Mohou být navíc nosiči chemických látek i biologických činitelů. Mohou být dráždivé, alergizující, v nejhorším případě až karcinogenní. Jde např. o vlákna z textilií, zplodiny kouření, částice uvolňující se ze stavebních materiálů, spóry plísní, bakterie a viry, roztoče a produkty jejich rozpadu, zvířecí chlupy, části výkalů a slin domácích zvířat, pyly, a podobně,“ podotýká Zuzana Mathauserová. Prevence je přitom jednoduchá – omezit místa, kde se může prach usazovat, jako jsou koberce, těžké závěsy, čalounění, pohyb domácích zvířat po domě a samozřejmě pravidelně uklízet, nejen utírat prach a luxovat, ale zejména účinný je v tomto ohledu prevencí je úklid na vlhko a opět dostatečné větrání.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno